Rychlokuřata jsou člověkem přešlechtěná tak, aby dorůstala obřích rozměrů v co nejkratším čase – a tedy aby na nich byznys co nejvíc vydělal. Pod náporem znetvořeného těla se kuřatům lámou nohy a selhávají vnitřní orgány.
Řešením je chov pomalu rostoucích plemen, jejichž růst je přirozenější. Oproti rychle rostoucím kuřatům totiž nejsou jejich vnitřní orgány ani kostra zatíženy tak velkou hromadou svalů za tak krátký čas.

Malý životní prostor kuřatům způsobuje bolest a utrpení! Na velikosti papíru A4 se tísní více než jedno kuře. I kdyby se mohla kuřata pohybovat, v průmyslových halách k tomu nemají prostor. Nezbývá jim tak než celý den proležet. Promáčená podestýlka pod těly tolika zvířat v kombinaci s chemikáliemi z výkalů navíc kuřatům způsobuje bolestivé popáleniny na nohou a bříškách.
Řešením je snížit počet kuřat v halách tak, aby pro sebe měla dost životního prostoru, nemusela o každý centimetr místa zápasit s ostatními a mohla si v klidu dojít pro vodu a potravu. Více prostoru pro kuřata znamená i zdravější prostředí celého chovu a méně nemocí.

Kuřata bývají před porážkou omračována elektrickou vodní lázní, kdy visí za nohy na hácích hlavou dolů. Tento způsob omráčení je nespolehlivý, a tak bývá často kuře podřezáno za plného vědomí a cítí veškerou bolest. Zavěšení za háky je také velmi bolestivé a zhoršuje možnost dýchání. Kuřata při tomto stresujícím zážitku krátce před smrtí doslova lapají po dechu.
Omráčení za pomoci plynu je spolehlivější a zmírňuje utrpení a stres kuřat. Zavěšování za nohy na háky je kruté, zastaralé a stresující.